POHANKA – poklad starých Slovanů, dnes označována za „superfood“

Ačkoli ji obvykle řadíme mezi obiloviny, pohanka je semeno z rostlin podobných rebarboře nebo šťovíku (rod Polygonaceae). Neobsahuje tedy lepek  a přitom se dá použít právě jako obilovina. A přitom předčí rýži, pšenici, žito a kukuřici téměř ve všech zdraví prospěšných ohledech, včetně toho, že rýže, pšenice a kukuřice mají vysoký glykemický index, což vyvolává rychlý a prudký nárůst hladiny cukru v krvi. Pohanka se právě naopak řadí k potravinám s nízkým glykemickým indexem.

Pohanka je známá nejméně 1000 let a pochází z Asie. Byla hlavní potravou našich slovanských předků a dodnes si ji v lásce uchovali na Ukrajině, kde ji běžně používají pro svou kuchyni. My známe pohanku v podstatě pouze jako pohankovou kaši, které je vhodná tak maximálně pro bio-matky, anebo pro bezlepkovou dietu. Nicméně naše genetická výbava volá po potravině, díky které přežívali naši předkové a zároveň se naše buňky radují ze záplavy vitamínů, antioxidantů, minerálů, vlákniny  a esenciálních aminokyselin a to vše s poměrně malým počtem kalorií a prakticky žádným tukem…

6 důvodů proč bychom ji měli zařadit do jídelníčku

• Pohanka má více bílkovin než rýže, pšenice, proso nebo kukuřice a disponuje vysokým obsahem esenciálních aminokyselin lysinu a argininu, které u hlavních obilnin chybí nebo jsou nedostatečné. Pohanková zrna obsahují zhruba 11 až 14 gramů lehce stravitelných bílkovin na každých 100 gramů, což není tak vysoký obsah jako u quinoy nebo fazolí a luštěnin, ale je podstatně vyšší, než má většina ostatních obilovin. Vegetariáni a vegani, by pohanku měli pravidelně zařadit do svého jídelníčku, protože poskytuje právě esenciální aminokyseliny, které si naše tělo nedokáže vyrobit samo.
  Tento jedinečný profil aminokyselin dává pohance právo řadit se do pravidelného jídelníčku sportovců, pro které jsou nevyhnutelné při budování svalové hmoty.
  Pohankové proteiny mají jedinečné zdraví prospěšné vlastnosti:
   – snížení hladiny cholesterolu – z výzkumu se zdá, že hladinu cholesterolu snižuje ze všech  potravin nejvíc
  –  pohankové proteiny snižují aktivitu angiotensin-konvertujícího enzymu (ACE), čímž se snižuje vysoký krevní tlak.
  

• Pohanka je také plná antioxidantů – například rutin, třísloviny a katechin – takže se dokonce řadí mezi  “superpotraviny”.   Antioxidanty, které pomáhají bojovat proti tvorbě rakoviny nebo onemocnění srdce navíc podporují mozek, játra a trávicí ústrojí. Antioxidanty včetně flavonoidů, jako oligomerních proanthocyanidinů se nalézají uvnitř slupek a semen pohanky a navíc jsou přítomny také v pohankové mouce. Polyfenolické antioxidanty působí jako terapeutická činidla proti poškození volnými radikály. Antioxidanty podporují buněčné funkce tím, že chrání DNA před poškozením a napomáhají prevenci zánětu nebo rakovinotvornému bujení.
  
  
• Vysoký obsah vlákniny (6g/100g) v pohance pomáhá zlepšit trávení, dodává pocit nasycenosti a urychluje průchodu potravy zažívacím traktem (důležité pro regulaci stolice). Pohanka může dokonce chránit zažívací orgány před rakovinou, infekcí a dalšími negativními příznaky tím, že zabraňuje oxidačnímu stresu v trávicím traktu. Je-li pohanka fermentována stává se z ní probiotikum a posiluje výskyt zdravých bakterií ve střevní flóře. Studie ukazují, že konzumace fermentovaných výrobků z pohanky může zlepšit úroveň pH v těle, nebo rovnováhu mezi kyselostí a zásaditostí, kterou způsobují škodlivé bakterie.
• Dodává důležité vitamíny a minerály – krupice a mouky jsou výborným zdrojem vitamínů B a minerálů včetně manganu, hořčíku, zinku, železa a kyseliny listové. Pohanka je také plná hořčíku, který může přispět ke zlepšení trávení, pomáhá v růstu svalů , zrychluje regeneraci a zotavení a chrání nás proti negativním účinkům stresu. Vitamíny skupiny B, mangan, fosfor a zinek pomáhají s regulaci kardiovaskulárního systému a navíc jsou potřeba pro neuro-transmiterovou signalizaci v mozku, která bojuje proti depresím, úzkosti a bolestem hlavy.

• 5.  Pohanka dokáže snížit a stabilizovat hladinu cukru v krvi po jídle – což je klíčový  faktor při prevenci diabetu a obezity. Má nízký glykemický index. Komplexní sacharidy nalezené v pohance jsou absorbovány do krevního řečiště pomalu, což napomáhá pocitu sytosti po delší dobu. Studie zjistily, že když pacienti s diabetem konzumovali pohanku pravidelně v průběhu dvou měsíců, došlo ke zlepšení kontroly krevního cukru a snížení inzulinové rezistence, aniž by užívali jakákoliv léčiva.

• Pohanka neobsahuje lepek  (bílkovinu pravých obilovin) a proto nezatěžuje tolik naše střeva a je bezpečná pro lidi s alergií na lepek či celiakii. Může pomoci zabránit zažívacím potížím, jako jsou nadýmání, zácpa či průjem

Některé z nejpopulárnějších způsobů, jak dostat pohanku do našich jídelníčků:

 Přidávat vařené pohankové kroupy na dušená masa, do polévek nebo do studených salátů; pohankou nahrazovat zpracované snídaňové cerálie nebo pšeničné mouky na muffiny, koláče a chleba.
I přes své jméno, pohanka vlastně neobsahuje žádnou pšenici nebo protein lepek.

Pohanka nutričně:

Jeden šálek vařené pohanky krup obsahuje následující:
155 kalorií
6 g bílkovin
1 g tuku
33 g sacharidů
5 g vlákniny
Pouze 1,5 g cukru
86 mg manganu (34%)
86 mg hořčíku (21%)
118 mg fosforu (12%)
6 miligramů niacin (8%)
1 mg zinku (7%)
34 mg železa (7%)
0,13 mg vitaminu B6 (6%)
24 miligramů kyseliny listové (6%)
0,6 mg kyseliny pantothenové (6%)