Epigenetika: zázrak evoluce kdy tělem i myslí ovlivňujeme naši DNA

Epigenetika je nový vědní obor medicíny, který zažívá velký rozmach a čím dál více se mu začíná přikládat důležitost. Výzkumy totiž ukazují že sice geny a DNA máme po celý život stejnou, ale vším co děláme a v jakém prostředí žijeme můžeme geny ovlivňovat, zapínat či vypínat. Čím dál tím více se prokazuje, že to, jakou přijímáme stravu, jak se chováme a jak vnímáme sami sebe, ovlivňuje pozitivně, a v našich případech spíše negativně, naše geny. DNA je jako pevně stanovený balíček karet, ale záleží na hře a herní taktice jestli vyhráváte a vynášíte samá esa nebo karty které dohromady nijak nefungují.   

Epigenetika se zabývá tzv. genovou expresí – tj. sleduje jaké geny jsou zrovna aktivní, jak se projevují a jaké jsou zrovna vypnuté nebo spící. Také se zabývá faktory, které geny zapínají a vypínají, nebo které DNA poškozují a tím vyvolávají různé nemoci včetně rakoviny.  

Epigenetické pokusy začaly jak jinak než na potkanech. Když se potkaní matce nedostávalo krmiva, matka změnila fungování genů u sebe i u svých potomků, kteří se pak chovali jinak než jejich předci a jinak reagovali na stresové podněty, dokonce změnili zbarvení svého kožíšku. A to až do dospělosti! Epigenetické změny tedy přijímáme z části po rodičích a samozřejmě je vytváříme i našim vlastním chováním a způsobem života. Z toho plyne, že obvyklá výmluvy: „tloušťku jsme zdědila po mamince“ je pravda jenom zpoloviny, protože maminka mi sice do vínku nadělila predispozice k tloustnutí, pokud sama měla nadváhu, ale správnou životosprávou můžeme naši epigenetiku ovlivnit a změnit genovou expresi a vůbec nemusíme bojovat s nadváhou!

Další epigenetické výzkumy sledovaly těhotné ženy ve Finsku a Anglii. Ženám, které neměly dostatečně vyváženou výživu v těhotenství, se narodili děti, které měli v dospělém věku více nemocí jako je onemocnění srdce, mrtvice a cukrovka. Takže tím, co děláme teď, ovlivňuje nejen sebe ale i naše děti.

Kdybychom provedli test s jednovaječnými dvojčaty = mají úplně identickou DNA, z nichž jedno by žilo v čisté přírodě a stravovalo se střídmě a druhé by mělo špatné stravovací návyky a žilo v prostředí ekologicky zatíženém, jednoznačně bychom na nich viděli rozdíl již na první pohled. Jejich genetické testy by sice ukázali úplně stejnou DNA, ale epigenetické změny a genová exprese by byla u každého z dvojčat jiná. Kdo by na tom byl hůř, psát nemusíme. Všimli jste si určitě, že pokud potkáte rodiče s nadváhou, tak jí trpí i jejich děti. Předali jim nejen genetické predispozice, ale hlavně jim předávají stravovací návyky které pak následně jejich geny ovlivňují. Je velmi důležité najít správnou rovnováhu ve stravě a přijmout stravovací návyky, které nebudou nás a naše potomky v budoucnu deformovat a vyvolávat onemocnění.

Epigenetické procesy by se daly vysvětlit jednoduše. Při působení na jedince vnějšími faktory se v těle spouští chemické změny, které mění chování molekul v těle. Molekuly se nalepí k okolním genům a mění jejich řídící úseky. Mění se jejich vlastnosti a to od maxima k minimu či naopak, jako byste otáčeli teplotním knoflíkem na vařiči od zapnuto do vypnuto. Spouštěči tohoto biochemického procesu jsou nejenom strava, stres, kouření, ovzduší, chemie v potravinách, ale i emoce, které společně udávají směr, jak a jak moc se naše geny budou projevovat.

My Evropané jsme geneticky i epigeneticky potomci generací, které se nikdy nesetkaly s takovou hojností jídla a s tak dlouhým obdobím bez strádání a hladu (70 let od 2.světové války máme nepřetržitě dostatek jídla). A stačí se rozhlédnout kolem sebe a vidíme, jak se s tím naše geny neumí vypořádat a kolik máme kolem sebe lidí s nadváhou. Geny byli zvyklé, že v období hojnosti musí ukládat tukové zásoby, aby v období hladomoru bylo z čeho brát…

I v dnešní době jsou na světě země jako například Indie, Čína, kde se střídají doby hojnosti s hladomory s nedostatečnou výživou. A populace v těchto zemích se rozhodně s obezitou nepotýká.  U nás ale období hladomoru není …. Musíme se tedy evolučně přizpůsobit novým podmínkám, jinak se budeme potýkat s velmi těžkými zdravotními následky – od obezity a cukrovky až po rakovinu.

Takže máme na výběr, jak sami s sebou a svými budoucími potomky nakládat. Vlivy jako kouření, stres, přejídání se, pesticidy, chemie v potravinách a naopak zdravá strava a pravidelný pohyb, spokojenost v životě dokáží formovat naše geny buď na tu dobrou či špatnou stranu. rity66 \ls